O festivalu

Dobršská brána 4– brána do světa hudby

14. až 15. srpna 2020, Dobrš

Mezinárodní hudební festival Dobršská brána ve svém 4. ročníku opět nabídne osvěžující vhled do světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů. Ti ve tvorbě, kterou představí, volně přechází mezi žánry a kombinují prvky lidové hudby s jazzem a komorní hudbou. Tomu odpovídá i konkrétní dramaturgie festivalu a jeho motto „Brána do světa hudby“.

Jednotlivé koncerty festivalu se uskuteční na různých místech Dobrše. Komorní koncerty budou v kostele Zvěstování Panny Marie, některá vystoupení v areálu tvrze a zámku, jiná u kaple sv. Jana a Pavla.

Posluchači i hudebníci se tak seznámí s Dobrší a jejími památkami zblízka.

Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Festival současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou tradicí a to také hudební, přesto však mimo tradiční české metropole. Důkazem skutečnosti, že zaměření festivalu bylo vykročení tím správným směrem je úspěch předchozích tří ročníků, podpořený hudebními ohlasy ze strany publika a recenzemi hudebních kritiků, na kterém se v průběhu dvou dnů posluchačům představili interpreti z Norska, Nizozemska, Japonska, Německa, Anglie, Španělska, Senegalu, Maďarska, Francie a ČR. Proběhla tak akce se vskutku evropským přesahem.

Jednotícím prvkem čtvrtého ročníku festivalu je tentokrát nástroj „harmonika“ a sice akordeon a harmonika foukací. Ty uslyšíme v různých kombinacích, ve volné improvizaci. Zazní tak jazz různorodý, ve všech podobách a barvách, i lidové písně, skladby, komponované na odkazu národního folkloru i kompozice určené přímo pro ty které konkrétní interprety nebo interpretky.

Známí čeští či zahraniční muzikanti a uskupení se představí ve skladbách s historickým původem, ale také ve skladbách, pracující s improvizací a národními lidovými písněmi (např. Finsko, Francie, Anglie, Kolumbie, USA, Francie, Švýcarsko, Bělorusko, ČR), prostor dostanou představení improvizace, intonace a celkové hudební pohotovosti. Bude znít hudba staré i zcela současné, aktuální, vznikající právě v okamžiku vystoupení.