O Dobrši

Dobrš je jihočeská vesnička, sice malá svojí rozlohou, ale velká svojí bohatou historií, a to i kulturní. Můžeme o ní právem hovořit jako o perle šumavského Podlesí. Leží na vyvýšenině 18 km jihozápadně od Volyně ve výšce 710 metrů nad mořem. Turisticky je tato oblast regionu Strakonicka velmi atraktivní, krajina má velký půvab. Do velké míry její současnou podobu předurčil rod Koců z Dobrše, i když dobršské sídliště zasahuje svými počátky do raného středověku. O tom svědčí dva cenné románské kostely v mimořádně terénně pozoruhodné situaci. Strategická poloha obce Dobrš a zejména poloha kostelů je možným předpokladem pro existenci hradiště v těchto místech.

Dobrš má i své pozoruhodné historické osobnosti. Mezi ně patří barokní kazatel a literát Ondřej Jakub de Waldt, který zde jako kněz působil na přelomu 17. a 18 století dlouhých 42 let a sepsal zde zásadní část svého díla – především barokních kázání. Na jeho činnost v nedávných letech navázal politický vězeň, skaut, nositel Řádu TGM Páter Martin František Vích, který zde byl farářem víc než 41 let.

Vstupní brána do zámeckého areálu byla do renesanční podoby upravena r. 1596, opravena a restaurována byla r. 1996. Právě v době renesanční se Dobrš těšila jako kulturní a společenské centrum kraje velkému rozkvětu.

Na tuto tradici navazuje i festival, který také oživuje tradici hudebních produkcí v 60. a 70. letech minulého století, kdy sál budovy hostince „U Dražných“ na návsi., který je také kulturní památkou, byl centrem hudební produkce neoficiálního proudu, ideově a politicky tehdy nežádoucího a ještě dříve – v době mezi válkami také díky místnímu Čtenářsko-ochotnickému spolku Svornost i centrem ochotnického divadla.

Fyzická, skutečná brána je jedním z dobršských lákadel pro turisty, jednou z místních dominant i chloubou. Přes nelehký osud, kdy byla na pokraji zániku, když vlastně dodnes nemá ani oficielního vlastníka, který by se k ní přihlásil a o ni staral, se tak stala symbolem festivalu, od ní je tedy odvozen jeho název, symbol brány má festival i ve svém logu. Klenutý oblouk, brána otevřená hudbě, poznání, novým vjemům, očekávání, inspiraci, fantazii – všemu tomu i mnohému dalšímu, co může obsahovat, pojmout slovo kultura, již je hudba neodmyslitelnou součástí. Tak tomu bylo po staletí, když v dobách dávných dobršská tvrz a později zámek byly jedním z přirozených kulturních center regionu Podlesí. A tak tomu může být i dnes, třeba díky festivalu, který si hned v prvním ročníku vytkl ambici být mezinárodním.