Účinkující

_MARTA KLOUČKOVÁ  QUINTET  (ČESKÁ REPUBLIKA) 

Marta Kloučková je multižánrová zpěvačka, textařka a songwriterka působící na české jazzové scéně. Je finalistkou soutěže jazzových zpěváků Voicingers 2017 a semifinalistkou mezinárodní soutěže Riga Jazz Stage 2018. Těžištěm její autorské tvorby je Marta Kloučková Quartet, jejž tvoří hudebníci patřící k tuzemské jazzové špičce (Vít Křišťan – p, Jan Fečo – bs, Marek Urbánek – ds). Na podzim roku 2018 této sestavě vyšlo autorské album s názvem Loving Season (Hevhetia), na kterém hostují kytarista David Dorůžka a soubor Clarinet Factory. Mimo to je  členkou vokálního sextetu Skety a spolupracuje s tělesy a hudebníky napříč žánry (Concept Art Orchestra, Barbora Poláková a další).

_THE DOWLAND PROJECT (ANGLIE, Španělsko, slovenskO)

Dowland project začal jako umělecká spolupráce mezi Johnem Potterem a Manfredem Eicherem z ECM a byl pokusem znovu objevit podstatu renesanční písně z pohledu moderního umělce. John navrhl Johna Dowlanda a Manfred Eicher navrhl rozšíření povinné první hudební sestavy hráčů o jazzové hudebníky. První nahrávka pro ECM spojila Johna Surmana, Barryho Guye, Mayu Homburger  a Stephena Stubbse a byla označena britskými Sunday Times nahrávkou roku. Skupina uskutečnila svůj hudební debut v Brémském Musikfestu a od té doby hrála na obou stranách Atlantiku, včetně katedrály sv. Patrika v New Yorku, Mnichovské opery a festivalu Musica Visual na Lanzarote. Druhé album „Charming Sleep“ se  posunulo obdobným přístupem o krok dále, tentokrát s anglickými a italskými písněmi z po-Dowlandovské generace.

Mezi různorodé hudební spolupracovníky Johna Pottera patří loutnisté Ariel Abramovich a Jacob Heringman, projekt Dowland s Johnem Surmanem a Milosem Valentem, skladatel Ambrose Field a Conductus Ensemble spolu s kolegy tenoristy Christopherem O’Gormanem a Rogersem Covey-Crumpem. Spisovatel, učenec, stejně jako zpěvák, vydal čtyři knihy o zpěvu a byl do roku 2010 emeritním přednášejícím oboru hudby na univerzitě v Yorku..

Současné projekty zahrnují Alterntive History, soubor s Annou Mariou Friman, Arielem Abramovičem  a Jacobem  Heringmanem zakořeněný v renesanční polyfonie 17. století (jako je slyšet na album ECM Secret History), avšak zahrnující nové skladby pro hlasy a loutny od Stinga, keyboardisty Genesis Tonyho Bankse, baskytaristy Led Zeppelin Johna Paual Jonese a skladatelů z počátku dvacátého století (jak je uvedeno na nahrávce ECOR Amores Pasados). Soubor Conductus vydal tři CD u hudebního labelu Hyperion a objevuje nové repertoáry ze 14. století a Johnovy projekty s loutnistou Arielem Abramovičem a Jacobem Heringmanem se zaměřují na vzdálenější břehy renesance a „jazzově“ laděný repertoár ze 17. století – od Forda k Ferrari.

Na dobršském festivalu vystoupí John Potter v triu s Milošem Valentem a Arielem Abramovichem.

_ZSUZSANNA VARKONYI  (MAĎARSKO)

Szuszanna Varkonyi studovala herectví v institutu divadelních umění (The International Institute of Arts Scenic) v Pontremoli, v Odin Teatret v Dánsku, v divadle Roy Hart a v Pantheatre, a s Johnem Strassbergem v Paříži. Hrála ve filmu„Divoká nevinnost“ od Philippa Garrela (druhá hlavní ženská role) v roce 2001, a „Zapomeň na mě,“  od Michael Winterbottom (hlavní role) v roce 1993.

V roce 1998 spolupracovala s Hubertem Sauperem na dokumentu „Kisangani Diary“(1. Cena festivalu Cinéma du réel). Ve věku 18 ti let spolupracovala s divadlem L’Alvisura v Maďarsku a s mnoha divadelními společnostmi po celém světě: Divadlo Odin (Dánsko), Divadlo Balcony (Nový Zéland), Divadlo Babayaga (Jižní Afrika), ve Francii: Théâtre du Fil, Théâtre du Frêne (režie Guy Freixe), Une Air de Lune (režie Jean Bellorini), Eltho Compagnie a Gabbiano Compagnie (režie Thomas Bellorini). Byla jmenována „Nejlepší herečkou za roli Marthy ve „Výměně“ Paula Claudela s Balcony theatre ve Wellingtonu (Nový Zéland). Jako hudebnice složila hudbu k několika filmům Huberta Saupera (Deník Kisangani, „Daleko od Rwandy“, „Sám s mým příběhem“). V roce 2009 si Nicolas Hulot vybral pro svůj film „Syndrom Titaniku“ adaptaci “ Parlez moi d’amour  “ z alba „Valahol“. Se svým akordeonem vystoupila Zsuzsanna v mnoha zemích Evropy a po celém světě, od Nového Zélandu až po Kisangani v Kongu. Spolupracovala se senegalskými hudebníky Lamine Toure a Gabi Demba ze skupiny „Nakodje“ a v roce 2001 realizovala svůj projekt „Tziganafricans“ (představení na pařížském Lavoire Moderne). Jako zpěvačka vystoupila Zsuzsanna a její skupina hudebníků, na koncertech v Tour-Tour Theatre, v Salle Mandapa, v La Maroquinerie,v Divan du Monde, v Lavoir Moderne, v Cabaret Sauvage, v Studio de L’Ermitage, v CENQUATRE-PARIS a na různých festivalech, divadlech a kinech.

_MEDIAEVAL TRIO & ARVE HENRIKSEN (NORSKO)

Vokální soubor Trio Mediaeval založila v roce 1997 Linn Andrea Fuglseth v Oslo. Jeho původními členy byly Anna Maria Friman, Torunn Østrem Ossum a Linn Andrea Fuglseth. Berit Opheim nahradila Ossum v roce 2013 a Jorunn Lovise Husan nahradila Opheim v červnu 2018.Jádro repertoáru tria představuje posvátnou monofonní a polyfonní středověkou hudbu z Anglie, Itálie a Francie, současné skladby psané pro soubor, stejně jako tradiční norské, švédské a islandské balady a písně, většinou uspořádané členy skupiny. Během posledních osmi let vytvořilo trio vzrušující spolupráci jak s jednotlivými hudebníky, tak i s většími orchestry.Na podzim roku 2014 mělo trio dva nové projekty ve spolupráci  Anna Maria, Linn Andrea a Berit, kdy předvádějí a nahrávají skladby Jen David Lang a En la mar hai o torre od Betty Olivero se Saltarello Trio v Drogheda v Irsku a také nahrávky Grand Pianola Music Johna Adamsa s Deutsches Symphonie- Orchester Berlín a GrauSchumacher Piano Duo. V roce 2017 vydala společnost ECM Records Rímur, kde se k Trio Mediaeval připojil jazzový muzikant Arve Henriksen (trubka). Rímur představuje středověkou, improvizovanou a lidovou hudbu z Islandu, Švédska a Norska.

Arve Henriksen studoval na konzervatoři v Trondheimu, od roku 1989 pracuje jako hudebník na volné noze. Spolupracoval s mnoha hudebníky, včetně Magnetic North Orchestra Jona Balkeho / Batagraf, Edwarda Vesalaho, Jona Christensena, Marilyn Mazur, Nilse Pettera Molværa, Mishi Alperin, Arkady Shilkloper, Arild Andersen, Stiana Carstensena, Dhafer Youssef, Sidsel Endresen, Pekka Kuusisto, Křesťanského souboru Wallumrød, Nilse Øklanda, Karla Seglema, Pera Oddvara Johansena, Iain Ballamy, Thomase Strønena, Gjermunda Larsena, Svante Henryson, Matse Eilertsena, Davida Sylviana, Jona Hassella, Hope Sanduval, Laurie Anderson, Johna Paula Jones, Erika Honoré, Toshimaru Nakamura , Trygve Seim, a mnoha dalších. Henriksen složil a pověřil hudbu pro festivaly, filmy a dokumentární programy. Má dlouhou diskografii s celkem 140 záznamy. Byl oceněn společně se Supersilent The Alarm Award 2004.

_HLASKONTRABAS OKTET  (ČESKÁ REPUBLIKA)

V roce 2016 vydali zpěvačka Ridina Ahmedová a kontrabasista Petr Tichý album HLASkontraBAS složené z vlastních kompozic stojících pouze na dvou nástrojích – ženském hlasu a akustickém kontrabasu. Dá se říci, že třetím členem formace je loopstation, přístroj umožňující nahrávat ve více stopách přes sebe. “Používáme ho takřka ve všech skladbách. Můžeme díky němu vytvářet ´zvukovou architekturu´ a pracovat s harmonickou i melodickou bohatostí,” vysvětluje Ridina Ahmedová.  “Naším cílem nebylo vytvořit co nejhustší kompozici, ale krajinu, do které by se člověk rád vracel,” říká Petr Tichý.

Album HLASkontraBAS bylo nominováno na cenu Anděl 2016 a projekt dál žije ve své koncertní podobě – proběhla řada vystoupení v ČR (Czech music crossroads, Jazz goes to town Hradec Králové, Eurotrialog Mikulov, festival Boskovice ad) i v zahraničí (Německo, Izrael, Slovensko, na podzim 2019 je naplánována série koncertů v Indii.)

Ridina Ahmedová je zpěvačka a autorka. Prvním stylem, kterému se profesionálně věnovala, byl jazz, později spolupracovala s Tomášem Dvořákem na projektu Floex (CD Pocustone a živé koncerty). V roce 2003 zrealizovala sólový projekt Hlasokraj kombinující koncert s projekcí, získala za nějocenění Next Wave. V roce 2006 vyšlo solové CD Hlasem. Je autorkou a spoluautorkou hudby k několika divadelním představením, m.j. k velikému exteriérovému divadelnímu projektu La ňina – Obří loutky v rámci programu Plzeň 2015. Hostovala vzniku hudby k několika filmům, spolupracovala s řadou dalších hudebníků.

Vedle koncertní činnosti vede semináře zaměřené na sebezkušenostní práci s hlasem v ČR i zahraničí.

Petr Tichý je absolventem konzervatoře Jaroslava Ježka a jazzového oddělení na HAMU, kromě jazzu (např. Marek Novotný Quintet, Paul Novotny Trio) věnuje i elektronickým  projektům – hostoval na albu Bingriwingri bratří Orffů,  podílel se na albech i koncertním provedení projektů Floex, je dlouholetým členem skupiny Alvik a spolupracoval se slovenskými Veneer. Doprovázel a doprovází řadku zpěvaček, mj Tonyu Graves, Feng Jun Song, Milli Janatkovou, Sylvii Krobovou a další.  Spolupracoval také s Idou Kelarovou, Vladimírem Václavkem a dalšími hudebníky. Řadu let byl členem skupiny Bran, hrající bretonskou hudbu, působí také v žánrově pestrém triu NTS s Michalem Nejtkem a Štepánem Smetáčkem, doprovází slovenského hudebníka Pavla Hammela.  Věnuje se i vážné hudbě – spolupracoval s Orchestrem Berg i s Českou filharmonií. Věnuje se také pedagogické činnosti.

Na MHF Dobršská brána bude premiérově představen projekt HLASkontraBAS v  podobě Oktetu.Vznikne jedinečné těleso složené z předních českých hudebníků v sestavě 4 kontrabasů a 4 hlasů. Skladby budou nově zaranžovány, tak aby plně využily možností, které oproti looperu živé provedení přináší. Bude se jednat o projekt unikátního nástrojového obazení, přinášející neobvyklý hudební zážitek.

KONTRABAS:  Petr Tichý, Ondřej Štajnochr (Musica Florea, Collegium Marianum, Karel Růžička Quartet, Emil Viklický trio), Tadeáš Mesány (Symfonický orchestr ČS rozhlasu, Ensemble Guillaume ad), Petr Mikeš (Bran)

ZPĚV: Ridina Ahmedová, Alice Bauer (Originální pražský synkopický orchestra, Skety), Mirka Novak (F.G. Pena, Dozen street), Sisa Fehér.

_MILLI JANATKOVÁ TRIO (ČESKÁ REPUBLIKA)

Milli Janatková je osobitá zpěvačka, multiinstrumentalistka, skladatelka, výtvarnice a lektorka přirozeně propojující žánry i umělecké obory. Pochází z Česka, cestuje po Evropě, Indii, USA. Veřejně vystavuje od roku 2003, o tři roky později začala hudebně vystupovat. Koncertuje sólově nebo s jazzovými muzikanty Markem Novotným, Petrem Tichým, Tomášem Vokurkou aj.  Její projekty ProměnaKlid, prosím! a Mým kořenům získaly dvanáct nominací, například na prestižní ocenění Classic Prague Awards v kategorii Crossover. A capella píseň Mateřské kouzlo věnovaná autorčiným šumavským předkům získala Cenu Vox Populi Nezávislých hudebních cen v New Yorku v USA.

Nový projekt Hluboko je založený na originálních aranžích nejstarších českých hudebních památek a lidových písní. Cílem projektu je inspirace k sebepoznání skrze pochopení příběhů z osobní a kulturní historie.

Videoklip Buoh a další skladby vychází z nejstarších duchovních písní Evropy z 12. až 14. století. Poukazují na téma obnovení základní důvěry v podstatu života, a možnosti navázat na bohatost tradic. Je možné v naší minulosti i současnosti najít zdravé, prospěšné a tvůrčí hodnoty, díky nimž lze komunikovat a vzájemně se obohacovat.

Během koncertů autorka ve spolupráci s hudebními kolegy propojuje své projekty, čímž vzniká bohatá tvůrčí mozaika symbolizující životní cestu. Díky propojení vícehlasů, zvuků, rytmů, alternativního jazzu a improvizace Milli vytváří jedinečnou atmosféru plnou obrazů, znásobenou spontánním pohybem a výtvarně zpracovanými autorskými kostýmy.

_MATTHIAS SCHRIEFL A SIMON RUMMEL (NĚMECKO)

“V jazzu není důležité, co se hraje, ale spíše jak se to hraje „, kdysi řekl geniální pianista Bill Evans. Po tomto prohlášení se Matthias Schriefl a Simon Rummel rozhodli objevit hudební potenciál evropské hudební historie, počínaje německou tenorovou písní renesance (Heinrich Isaac, Ludwig Senfl) a rannými renesančními pijáckými písněmi (Henning Dedekind – trink ich Wein, tak verderb ich) po barokní Madrigales, chorály různých stylů (Johann S. Bach, Johannes Brahms ao), taneční soubory od Ludwiga van Beethovena až po alpské jodely a kompozice 20. a 21. století evropské a americké tradice. Výjimeční umělci Schriefl a Rummel znovu zpracovávají svá „oblíbená díla“ do příjemné nové interpretace. Prezentovány jsou i jejich vlastní skladby. Zažijte čerstvý, mladý jazz, sem tam s nějakou přidanou chutí a malým dotekem bláznění.

_KARIN NAKAGAWA (JAPONSKO)

Karin Nakagawa se narodila v Tokiu a vyrůstala v japonském Ibaraki. Dnes žije v Burghausenu v Německu a v Jokohamě – Japonsku. Byla vychována v rodině hudebníků, ve věku tří let se začala učit na klavír a ve věku 12 let změnila své zaměření na studium 25-strunového Koto. Dnes se stala zejména jedním z mála odborníků z 25-strunného Koto, inspirovaného a učeného až doposud svým Mistrem, známým japonským prof. Keiko Nosaka (Souju Nosaka). Karin je známá svou všestranností v improvizaci, spolupracuje s hudebníky z východní, západní a lidové tradice, stejně jako s jazzovým a současným stylem. Neomezuje se na specifické žánry nebo oblasti, ale také spolupracuje se Storytellery, herečky, tanečníky a malíř atd. z celého světa. Jako vítězka „Nejlepší Debutant v Hudbě 2009 – Japonsko“, spolupracuje také s populárními hudebníky, jako jsou: „Porno-Graffitti“ – objevuje se na limitované edici DVD – „TRIGGER“ 2010, „Ikimono-Gakari“ – natočeno v albu „Hajimari-no-uta“ 2009. Od roku 2013 také spolupracuje a vystupuje s dobře známými švédskými hudebníky Lenou Willemarkovou a Andersem Jorminem, představujíc album „Lyöstraini – Stromy světla“, které získalo švédské ocenění Grammy Award v roce 2016 – a které společně vydali pod hlavičkou ECM. Prostřednictvím svých kořenů ve staré japonské hudbě – zvuku větru a deště a zpěvů zpívaných při výsadbě rýže – stejně jako díky jejímu jedinečnému a emocionálnímu způsobu, jak Koto doprovázet svým hlasem, Karin šíří podstatu japonské duše a dědictví do celého světa

_TRIO REIJSEGER, FRAANJE, SYLLA (HOLANDSKO, SENEGAL)

Mola Sylla (narozen Dakar, Senegal, 1956) je senegalský zpěvák hudebník. V roce 1987 se přestěhoval do Evropy a žije v Amsterdamu v Holandsku. Je zpěvákem a hraje takové tradiční africké nástroje jako mbira, kongoma (senegalský lamelofon), xalam a kalimba.Sylla spolupracuje s celou řadou hudebníků, včetně jazzových a mezikulturních prostředí. Spolupracoval s Ernst Reijseger, s nímž složil scénář filmu Wernera Herzoga z roku 2005 The Wild Blue Yonder.Je zakládajícím členem skupin Senemali (spolupráce mezi senegalskými a malijskými hudebníky) a VeDaKi (dříve Vershki da Koreshki, kvartet složený ze senegalských, ruských a indických hudebníků).

Holandský violoncellista Ernst Reijseger svým kompozičním a improvizačním umem pluje v proudech soudobé hudby, jazzu, alternativní hudby, inspirace africkou etnickou hudbou, a k tomu všemu je třeba podotknout, že na bází novátorské, experimentální. Je členem Amsterodamského smyčcového tria, Arcado String Tria, spolupracuje se senegalským perkusistou a zpěvákem Molu Syllou a s kapelou pianisty Uri Cainea nahrál jazzovou parafrázi Goldbergovských variací Johanna Sebastiana Bacha. K jeho spoluhráčům patří například klarinetista Louis Sclavis, perkusista Trilok Gurtu, multiinstrumentalista Stian Carstensen nebo saxofonista Michael Moore. Ernstu Reijsegerovi bylo loni šedesát let, na cello hraje od sedmi a od patnácti se už na koncertech představuje jako zdatný improvizátor. Od té doby také hraje sólové koncerty a vydal několik sólových alb, je podepsaný pod řadou partitur hudby k filmům. Album s názvem Feature mu vydavatelství Winter&Winter věnovalo k jeho loňskému životnímu jubileu.

Mezi spolutvůrci nahrávky jsou jeho letití spoluhráči Harmen Fraanje hrající na klavír a chrámové varhany a perkusista Molla Sylla. Hrají zde ještě další čtyři cellisté, celkem tři perkusisté, akordeonista Luciano Biondini a Reijseger svůj nástrojový park ještě rozšířil o mandolinové cello a tenorovou kytaru.